Zelenější domov
Je dokázáno, že i jen pohled do zeleně zlepšuje náladu a zvyšuje pozornost. Stromy, keře a byliny vyrábějí kyslík, fungují jako přírodní klimatizace, zvlhčovač, hluková stěna i aromalampa, řadě živočichů poskytují domov a potravu. Užívejte si zeleně plnými doušky a pečujte o zelené ostrovy v moři betonové džungle.
GRANKO spolu s odborníky inspiruje, jak si užít a podpořit zeleň kolem nás:
- 1. TIP – TRÁVNÍK JAKO ZAČÁTEK: Probuďte svůj trávník k životu díky mozaikovitému sečení
- 2. TIP – PIKNIK A TÁBORÁK: Tipy na šetrnější oběd venku a bezpečnější opékání vuřtů
- 3. TIP – KOMPOSTOVÁNÍ: Recyklujte odpad z kuchyně do podoby hnojiva pro Vaše květiny
- 4. TIP – KLIMATIZACE Z PŘÍRODY: Stromy vytváří příjemné mikroklima, využijte toho!
- 5. TIP – KOMUNITNÍ ZAHRÁDKY: Jak na pěstování bylinek a zeleniny ve městech
TRÁVNÍK JAKO ZAČÁTEK
Mějte krásný trávník a mějte v něm živo. Pozor na příliš krátce střižený travní koberec – je náchylný k vysychání a nenabízí potravu ani místo pro život drobným živočichům. Vyzkoušejte tzv. mozaikovité sečení. Když zůstane část trávníku neposečená, dáte tím hmyzu a dalším živočichům naději, že neztratí všechnu potravu či úkryt v jeden den. Zdraví trávníku i množství života v něm vzroste a Vás budou těšit krásně barevné, voňavé zelené plochy, které navíc zadrží větší množství dešťové vody a nebudou se Vám v létě pod nohama rozpalovat jako dlažba.
Jak sekat trávník chytřeji a šetrněji:
Naplánujte si, kde a kdy budete trávník sekat. Rozhodněte se, zda:
- častěji sekat jen širší pěšinky pro chození
- sekat postupně pásy
- sekat na krátko jen v okolí domu a vzdálenější části zahrady nechat divočejší
- nebo si nazónovat celý pozemek a nechat kouty divočiny, kde se seká jen 1x ročně
Pochlubte se sousedům a inspirujte ostatní. Ukažte jim, jaké nové druhy se u Vás objevují a o kolik méně vody potřebuje vysoký trávník na zalévání oproti krátce střiženému, protože dokáže lépe zadržet a uchovat dešťovku.
Moudrá sova radí:
Pokud zelené travnaté plochy kolem sebe nevlastníte, ale přesto chcete změnit jejich údržbu, zkuste se domluvit na místním úřadě nebo odboru životního prostředí. Společně můžete vytipovat místa, kde lidé chodí a kde naopak může dostat prostor vyšší tráva. Některá města dokonce vysazují nově pásy lučního kvítí!
PIKNIK A TÁBORÁK
Vydejte se do parku nebo lesa a vychutnejte si nejen dobré jídlo, ale i příznivý vliv zeleně na Vaši náladu, zdraví i kondici. Takový skvělý zážitek může nastartovat Váš zájem o zelená místa kolem Vás, o jejich ochranu a o péči o ně. Avšak nezapomínejte dodržovat několik jednoduchých zásad, díky kterým nebude Váš pobyt v přírodě škodit životnímu prostředí!
Pravidla povedeného pikniku a táboráku:
- Zabalte vše potřebné – jídlo, pití, deky na sezení, základní kusy nádobí (hlavně nůž). Pro balení můžete využít i vlastnoručně vyrobené voskované ubrousky. Nepotřebujete s sebou půl kuchyně. I jednoduchost je zážitek a výzva pro improvizaci na místě. Pokud plánujete rozdělávat oheň, zjistěte si, kde a kdy je to možné .
- Najděte vhodné místo a vyrazte alespoň na část cesty pěšky. Budete mít větší zážitek, cestou můžete nasbírat klacíky, které použijete na opékání a hezky Vám vyhládne.
- Pokud plánujete táborák, ověřte, jak moc je sucho, a tedy zda je vhodné oheň vůbec rozdělávat. Také sledujte, co je kolem Vás a zakládejte oheň dál od stromů a keřů, sena, sklizeného pole a na místě, kde není suchá tráva nebo staré listí. Táborák můžete udělat alespoň 50 metrů od lesa. Ne v lese a ani ne na vykácené části lesa. Než odejdete, přesvědčte se, že je oheň úplně uhašený a není nikde žádný žhavý uhlík.
- Respektujte okolí. Zbytečně nerušte ostatní návštěvníky a zvířata.
- Užívejte si prostředí. Zahrajte si jednoduché hry, čtěte si knihu každý sám nebo i společně, malujte, nebo koukejte do nebe a odpočívejte.
- Nenechte po sobě žádné stopy, zkontrolujte, že po Vás nic nezůstalo a držte se pravidla, že místo opouštím vždy ve stejném nebo lepším stavu.
Moudrá sova radí:
Pro venkovní vaření jsou skvělá přenosná ohniště. Dovolí Vám vařit, péct i grilovat, a přitom nespálit půdu a jinak zelená, živá místa. I v půdě to totiž žije.
KOMPOSTOVÁNÍ
Nejjednodušší, co můžete pro přírodu i pro sebe udělat, je dávat bioodpad na svůj malý kompost místo do koše. Organicky rozložitelný odpad tvoří obvykle 40–60 % objemu našich košů. Ušetříte peníze za svoz odpadu i jeho množství na skládkách a dáte zbytkům z ovoce a zeleniny šanci, aby se z nich stalo vysoce kvalitní organické hnojivo, který zdarma využijete jako skvělé hnojivo do svých truhlíků nebo záhonků a tím si zaručíte lepší úrodu. Dnes už si můžete vybrat i z nabídky designových kompostérů vhodných i do malého bytu.
Kompostér nebo vermikompostéry do bytu – Domácí kompostéry jsou vhodné spíš pro menší domácnost nebo kancelář. Můžete volit z široké nabídky nejrůznějších obchodů. Vermikompostéry využívají schopnost žížal přeměňovat biologické zbytky na vysoce kvalitní organické hnojivo. Stačí jim jen dávat zbytky z kuchyně a ony už udělají vše za Vás. Navíc Vás můžou bavit svým jemným chroustáním a Vy tak získáte nenáročného domácího mazlíčka. Jako krásný průvodce veselého kompostování Vám může posloužit tato mini brožura.
Kompost na zahradě – Máte-li zahradu, můžete mít větší kompost, kam se vejde všechen zahradní i kuchyňský odpad. Zahradních kompostérů je mnoho různých typů z různých materiálů, stačí si vybrat z nabídky prodejců nebo si jej postavit svépomocí z dřevěných prken.
Společné kompostování – Zeptejte se na Vašem obecním úřadě, jestli je možné instalovat popelnici na bioodpad, která se pravidelně vyváží. V některých obcích ta možnost je a Vy byste tak mohli i ušetřit za směsný odpad. Nebo se domluvte se sousedy a zkuste komunitní kompostování.
Jak založit kompost?
- Kompostér postavte na rovnou plochu a přímo na půdu.
- Na dno umístěte větve, abyste zajistili přístup vzduchu.
- Otevřete větrací otvory, některé komposty se jednou za rok přehazují, aby se vzniklý humus provzdušnil.
- Nedávejte do kompostu jen jeden druh odpadu, ale střídejte trávu, zbytky od zeleniny apod.
Moudrá sova radí:
Co se může dát do kompostu? Informujte se v Kompostovací poradně. Zahradní odpad: tráva, listí, seno, sláma, plevel, dřevní štěpka, hlína, vychladlý popel a uhlí ze dřeva. Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, slupky ze zeleniny a ovoce, ořechové skořápky atd. Co nepatří do kompostu? Zbytky masa, ryby, mléčné výrobky, sklo, plasty, kovy, textil, piliny z dřevotřísky, uhynulá zvířata, chemicky ošetřené zbytky, trus masožravých zvířat.
KLIMATIZACE Z PŘÍRODY
Jaký je rozdíl v létě mezi stínem pod slunečníkem nebo pod stromem? Zkuste si to porovnat. Určitě Vám bude lépe pod stromem, protože tam bude nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. I proto se vyplatí mít kolem sebe hodně zeleně a dostatek stromů a pečovat o ně. Pomůžete zadržet vodu v místě, nabídnete místo k životu i potravu mnohým živočichům a získáte klimatizaci zdarma.
Jak je teplo pod slunečníkem a pod stromem?
V létě zeleň ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než klimatizace. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom, může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody. Z ovzduší tak odčerpá tolik tepelné energie, kolik spotřebuje lednička třídy A+ za rok. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry a tím vznikne rosa. Pod stromy lze proto v letním dni naměřit až o 3 °C nižší teplotu než v okolí.
Co budete potřebovat na ověření, zda strom opravdu odpařuje vodu?
- igelitový sáček
- provázek
- strom s větví, na kterou dosáhnete
Jak na to:
- Za slunečného dne navlečte igelitový sáček na olistěnou větev stromu. Pečlivě na konci zavažte, aby byl sáček uzavřený.
- Několikrát za den přijďte sáček zkontrolovat. Je zevnitř orosený? Jak dlouho to trvalo?
- Na konci dne nezapomeňte sáček sundat.
KOMUNITNÍ ZAHRÁDKY
Chtěli byste si vypěstovat kytky nebo zeleninu a nemáte zahradu, balkon ani vhodné okno na truhlík? Zkuste najít ve svém okolí komunitní zahradu. Komunitní zahrady jsou pro obyvatele měst místo, kde mohou zahradničit a zároveň si popovídat se sousedy. Pomáhají oživit městský prostor. Dávají možnost kompostovat rostlinné zbytky z domácnosti, podporují biodiverzitu. Zároveň nabízejí možnost vypěstovat si vlastní potraviny, což je důležité zejména pro děti, aby si uvědomily, že potraviny „nerostou“ v obchodě. Komunitní zahrada ale nemusí být jen práce. Na některých bývají i grily a můžete zde odpočívat.
Najděte si svoji komunitní zahradu. Zkuste pátrat ve svém okolí nebo ji najít na mapě komunitních zahrad, kde je zaregistrováno 100 zahrad po celé ČR.
Moudrá sova radí:
Založit komunitní zahradu jde třeba i na střeše. Pokud byste se rozhodli pro tento krok, budete potřebovat pomoc, abyste při zakládání a údržbě na něco nezapomněli. Myslet se musí na spoustu věcí, jako je například územní plán, majetkové vztahy k pozemku, financování, možnost zavlažování a podobně. Hlavní město Praha vydalo metodika Zakládání komunitních zahrad – jak zahrady kvetou v současnosti. Zapátrejte na stránkách i Vaší obce, nebo se informujte na městském úřadě.